Tak jsme se dočkali. Podle kalendáře už je jaro. A abych řekla pravdu, i u nás už počasí vypadá jarně. To znamená, teploty kolem 0 st. Celsia, do minusu jdou jen v noci a když už bylo i plus 5 stupňů, kluci ze sídliště vyběhli na hřiště v kraťasích a to už znamená, že je jaro. Teda jaro pro ně začalo chvílí, kdy roztál na hřišti sníh a oni si tam můžou hrát basket, fotbálek nebo jen tak blbnout...

My vnímáme spíše fakt, že začíná další pracovní týden. Nebo možná vy to tak vnímáte. Já mám před sebou nádherné tři týdny volna! Ale nebojte, po těch třech týdnech mi bude taky ouvej, protože začíná další semestr a s ním přijdou další velké zkoušky. Jako vždy jsem si dala předsevzetí, že se budu o prázdninách učit. Znám se, tak už dopředu vám můžu říct, že za tři týdny tady budu brečet, že jsem se na to ani nepodívala a že jsem všechno zapomněla...  Jo jo, stydím se, ale je to tak.

V neděli mě manžel vytáhl na nákupy. Mě se moc nechtělo, protože většina nákupů se odehrávala v Canadian Tire a Reno Depot (prostě obchody s nářadím atd.). Docela jsem byla unavená z toho lítání a koukání na šrouby, vrtáky, pily, grily (samozřejmě jsem si zašla do zahradní sekce, protože jsem NUTNĚ potřebovala jiffy a spolu s nimi jsem přikoupila nějaká další nezbytná semínka) a tak jsem manželovi navrhla, že se někde zastavíme na jídlo a jednu porci vezmeme i holce domů (skvělý tah, vyhnula jsem se vaření!). Když manžel objednával, tak jsem ho upozornila, aby tu porci s sebou nechal připravit, až budeme odcházet, aby mu to nedávali hned. Samozřejmě jsem zvyklá na svého muže mluvit česky. V tu chvíli mu ten chlapík, co obsluhval, řekl anglicky: Já vám teď připravím jen ta dvě menu pro vás a to s sebou vám připravím, až se najíte, souhlasíte? Manžel se na něj zasmál a řekl, že přesně to jsem mu teď říkala. "A jakou řečí mluvíte?" zeptal se číšník. "Česky," odpověděl manžel. "Á, Česká republika! Tam jsem hrál v roce 1992 hokej! Byl jsem v Praze a v Kladně. A byl jsem tam zrovna na oslavu Nového roku a můžu vám říct, že takovou party jsem nezažil nikde na světě! A toho alkoholu!!!"  Zasněně se zadíval směrem ke dveřím, ale jen na dvě sekundy, pak se hned probral, vrátil do reality a šel nám připravovat jídlo....

Tak to je můj zážitek z této neděle. Ale ten minulý týden už je nenávratně pryč a před námi opět pondělí....A další všední vaření. Nevím jak vy, já dostala chuť na asijskou kuchyni. Jo, chuť je jedna věc, ale kdybych to tak nemusel vařit já....Úplně nejlepší by bylo, kdybych si zašla do nějaké restaurace, kde by byl nějaká takový šikovný kuchař, jako na videu...To by bylo něco!  Mimochodem, někde jsem četla, že tito kuchaři se učí krájet 8 let!!! Na tomto videu to ještě není vyložený vrchol jejich umění, ale uznejte, je to příjemné vidět takto připravovat své jídlo.....

Tak jsem po dlouhé době zase zpátky !  Teda ne, že bych byla někde mimo Kanadu, dokonce jsem se na tyto stránky občas i podívala, ale čas na to, abych alespoň občas něco napsala, prostě nebyl.

Zdravím všechny návštěvníky těchto stránek.

Tak jaro je konečně za mnou a nebylo zrovna dvakrát příjemné. Sedl si na mě nějaký bacil a ne  a ne se pustit. Ale doufám, že teď už je vše zažehnáno a že budeme pokračovat v našem vaření.

I když - co se vaření týče - nemám se za poslední dobu čím chlubit. Celkem jsem rodinku odbývala. Ale ono když se člověk necítí dobře, tak ani do toho vaření není moc chuti. Trošku si to vynahrazuji pečením. Borůvky jsou krásně slaďoučké, takže pravidelně se na stole objevuje bublanina a dokonce i s domácíma jahodama, které mi letos poprvé rostou na balkóně. Mimochodem, moje balkónová zahrádka se může pochlubit kromě jahůdek také rajčaty, kadeřavým salátem, ředkvičkami a hráškem. A samozřejmě čerstvé bylinky. Ty mám snad všechny.

A včera jsem dělala Tiramisu. Kdo má blízko k prodejně Adonis (prodejna s orientálníma potravinama), tak neváhejte, mají Mascarpone jen za 5.99 (půl kila). 

Letošní léto docela nahrává vaření. Tolik dešťů jsem tady ještě nezažila. A humidita samozřejmě nijak neklesá... Taky jak by mohla. Asi nejhorší kombinace je vedro, zataženo, humidita a k tomu déšť. Nechce se mi ani vycházet ven. Ale od příštího pondělí (opravdu až to příští - 7.července) budu muset. Konečně nastupuji do školy a budu se učit francouzštinu. Tak mi, prosím, držte palce.

Do té doby se ale určitě ještě ozvu a přidám nějaký receptík.

P.S. Z pekárny jsou výborné kynuté knedlíky. Zkoušela jsem borůvkové i jahodové. MŇAM!!!!!!!

Vaše Ester

Prostě mi to nedalo... Občas jsou chvíle, kdy si pouštím právě tuto písničku.  Třeba se bude líbit i vám

Podle kalendáře se blíží jaro, tady v Kanadě už jsme si dokonce v neděli přesunuli hodiny na letní čas, za necelé dva týdny jsou tady Velikonoce, svátky jara, ale ať se na mě nikdo nezlobí, jarní nálada na mě ne a ne přijít. O víkendu, kdy se posunoval čas na letní, zasáhla Montreal sněhová bouře. Vítr přesahoval rychlost 100 km v hod. a připadlo téměř půl metru nového sněhu. Vítr si skutečně se sněhem pohrál, jak mohl. Když jsme přišli v neděli ráno na parkoviště, měli jsme pocit, že jsme oslepli. Bílo. Bílo, bílo, bílo. Představte si obří bublaninu posypanou cukrem. Ale opravdu obří. Tak to bylo naše parkoviště. Dívala jsem se na tu nadílku a doufala jsem, že si manžel zapamatoval, ve kterých místech asi tak nechal předešlého dne naše autíčko. Který z těch kopečků si zaslouží naši pozornost? Kde máme začít hrabat??? Kdepak se asi objeví naše třešinka??????